Osobnosti YMCA

S organizací YMCA je spojena řada vynikajících osobností:

tgm  

Tomáš Garrigue Masaryk (18501937)

český státník, filosof a první prezident Československé republiky

 

Masaryk znal práci YMCA nejen z USA, ale i z prostředí ruských legií. Přál si, aby YMCA vznikla i u nás, v roce 1919 tedy poslal svou dceru Alici Masarykovou k příteli J. R. Mottovi (pozdějšímu držiteli Nobelovy ceny míru) do Ženevy na světové ústředí YMCA se žádostí, aby v Československu začala YMCA pracovat. Osobně se pak zúčastnil první konference českých sekretářů YMCA a nově vzniklému táboru YMCA na Sázavě, který byl založen v roce 1921, udělil souhlas, aby nesl jméno „Masarykův tábor Soběšín“. Masaryk byl velkým příznivcem Ymky - a YMCA zase bohatě čerpala z jeho myšlení a ideálů, odkazovala na jeho dílo a dávala ho za vzor při své práci s mládeží.

     
vmh  

Ing. Václav M. Havel (1897–1979)

pražský stavební podnikatel, otec prezidenta Václava Havla, první předseda pražské YMCA

 

V. Havel st. poznal Ymku během svého ročního poválečného pobytu ve Spojených státech. Členem ústředního výboru československé YMCA byl od počátku hnutí. V roce 1930 byl jednomyslně zvolen předsedou výboru pražské Ymky, v čelných orgánech Ymky od jejího počátku až do konce v roce 1951. Spolu se svým bratrem významně přispěli na vybavení tělocvičny v pražském paláci YMCA. Jeho syn, první porevoluční prezident naší republiky, vyjádřil ve svém dopise z roku 1994 svůj blízký vztah k YMCA. Nejen skrze svého otce, ale sám vnímal myšlenky YMCA jako inspiraci při své pozdější práci.

     
jš  

Jaroslav Šimsa (1900–1945)

český publicista a filosof, sekretář Československé YMCA

 

J. Šimsa pracoval od r. 1929 ve vydavatelském oddělení YMCA, poté v l. 1933-38 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář československé YMCA. Po začátku německé okupace v březnu 1939 se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme. V únoru 1940 byl zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Prokázal, že obvinění bylo falešné, propuštěn ale nebyl.  Po sérii vyšetřování byl eskortován do koncentračního tábora v Terezíně, následně krátce vězněn v Praze na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Zde 8. února 1945 na následky onemocnění zemřel. 

     
rm  

Rudolf Mareš (1909–1944)

vedoucí představitel demokratického odboje proti nacistické okupaci, sekretář pražského ústředí YMCA

 

Rudolf Mareš byl od roku 1938 zaměstnán jako sekretář Ymky a vedoucí jejího chlapeckého oddělení v Praze. Podílel se na zabezpečení radiového spojení s Londýnem, pročež ho na jaře roku 1940 přišlo zatknout gestapo. Podařilo se mu uniknout a nadále pracoval v ilegalitě, v noci z 11. na 12. července 1942 však padl do léčky a byl zatčen. Po téměř dvouletém věznění a trýznění byl Rudolf Mareš popraven v pátek dne 20. října 1944 v sekyrárně Pankrácké věznice v Praze.

 "Jdu do věčného klidu a Vás prosím, abyste za mne žili a radovali se, neboť svět má velké bolesti, ale je také krásný. Prosím pak Boha, aby mi odpustil hříchy a přijal mne k sobě." (z posledního dopisu na rozloučenou)

     
jv  

Jaroslav Valenta (1911–1942)

vedoucí představitel demokratického odboje proti nacistické okupaci,sekretář Akademické YMCA

 

J. Valenta byl členem Akademické YMCA, organizoval program v liberecké Ymce a v létě 1938 se stal sekretářem Akademické Ymky. Tím zůstal až do 17. listopadu 1939, kdy byla činnost AY zastavena. Následně pracoval ve vydavatelském oddělení Ymky. Za protektorátu byl členem ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). Spolu s Jaroslavem Šimsou a řadou dalších se podílel na vytvoření odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. Jaroslav Valenta byl zatčen gestapem za stanného práva při heydrichiádě 28. května 1942, následně byl vyslýchán v Petschkově paláci. Zavražděn byl v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942. 

     
er  

Emanuel Rádl (1873–1942)

významný český biolog a filosof, člen prvního ústředního výboru YMCA

 

Rádl stál při ustavení organizace YMCA v Československu, byl členem prvního ústředního výboru. Společně s teologem J. L. Hromádkou založili roku 1927 specifickou odnož YMCA - Akademickou Ymku, soustřeďující vysokoškolské studenty. Inicioval také vydávání časopisu Křesťanská revue (vychází dodnes). Prezidentu Masarykovi Rádl v roce 1925 napsal: „Ymka v Československu doufá, že svou hřivnou přispěje k převýchově národa a bude podporou konstruktivních snah našich státníků.“ 

 

Mezi další významné členy YMCA patří například:

František Drtina, filozof, univerzitní profesor a politik, první předseda čs. YMCA

Joe First, sekretář ústředí YMCA, zakladatel a ředitel tábora na Sázavě, první předseda Československého volejbalového a basketbalového svazu

F. M. Marek, propagátor sportu, zakladatel a první náčelník Československého volejbalového a basketbalového svazu

Josef Amos Pípal, propagátor sportu, zejména atletiky (byl asistentem trenéra atletů USA na Olympiádě) a volejbalu

J. L. Hromádka, představitel Akademické YMCA     

Václav Velkoborský, ředitel pražské YMCA

Fráňa Velkoborský, básník a překladatel, sekretář YMCA

Pavel Hasterlík - sekretář pražské YMCA ve 30. letech, programový a hospodářský ředitel tábora na Oravě

Václav Klofáč, ministr, „muž 28. října“, člen ústředního výboru YMCA

Božena Komárková, filosofka, signatářka Charty 77

Jan Milíč Lochman, univerzitní profesor

Zdenka Paková, členka odboje, popravená gestapem

Antonín Sum ml. - právník, účastník odboje, osobní tajemník Jana Masaryka

Jiřina Šiklová - socioložka

Jan Tříska, herec

Jan Přeučil, herec a pedagog

a další.

Víte že...?

Víte že...?

Basketbal vymyslel v roce 1891 Kanaďan James Naismith ze sportovní školy YMCA ve Springfieldu v americkém státě Massachusetts.  (Více...)