02/2005

Ženy pro měny

Vydáno dne 10. 02. 2005 (19032 přečtení)
Dokument Ženy pro měny Eriky Hníkové si bez jakéhokoliv zastírání klade jediný cíl: nahlédnout do života žen, které podléhají mediálnímu vytváření ideálu krásy. Výběr je opravdu široký, neboť každá žena v moderní společnosti na tento ideál chtě nechtě musí reagovat. To jak ji ovlivní, již záleží pouze na ní.


Již dlouho jsem neodcházela z kina s tak nepříjemným pocitem. Možná si teď říkáte, proč vás tedy zatěžuji recenzí na jakýsi podivný film, ale poukazování na to, že na světe nejsou jen příjemné a úžasné věci k dokumentárním filmům patří stejně, jako venezuelské krásky k telenovelám.

Ve filmu se setkáváme s mladou dívkou, která se pro svůj zajímavý vzhled vzdá koníčků a přátel (o jídle se ani nezmiňuji), a vydá se na hvězdnou dráhu modelky. Ocitneme se tak na přehlídkových molech, kde modelky jedna jako druhá houfně cupitají v tempu stáda gazel, nahlédneme i do kanceláří vydavatelství Stratosféry, abychom si poslechli oduševnělý a vyrovnaný projev šéfredaktorky Cosmopolitanu, která odmítá polemizovat o tom, že by mohla šéfovat něčemu nemorálnímu. Vždyť je to jen práce.

Svůj názor na časopisy podobného typu naopak otevřeně vyjádří členky anarchistického hnutí.

Přesto to Erice Hníkové nedá a zeptá se jedné z členek, proč se tedy i ona maluje. Svým oblečením a dredama tyto „něžné dívky“ ukazují, že i ony svým zjevem něco vyjadřují a záleží jim na tom jak vypadají. Tím, že se snaží za každoucenu tento ideál krásy odmítat, dokazují, že i je ideál krásy svým způsobem ovlivňuje. Pro zvýraznění kontrastu se nám nabízí názor na život a krásu z pohledu studentky vysoké školy ekonomické. Tato milá dívka nám ochotně ukáže, jak si správně bělit zuby, a dokonce nás s pýchou provede po své královské koupelně se všemi alchymistickými pomůckami. V této chvíli ani nepotřebujete vidět cenovky, kolik co stálo, aby vám došlo, že hodně.

Nejspíš to, ale přeci jen stálo za to, neboť tato slečna reprezentovala naši českou zem v americké reality show, ve které se snažíte ulovit milionáře. Příběh postarší „mladice“, která se rozhodne podstoupit plastickou operaci prsou již není tolik pohádkový, ale spíše krvavý. Důvodem jsou detailní záběry pořízené z plastického počinu (pouze pro otrlé). Tato žena, které se musí pro její údernost bát i vlastní muž, věří, že když podstoupí plastickou operaci, bude se cítit lépe a tím pádem jí i všechno lépe půjde. Je překva že po zákroku všechno lepší není a tato žena se nejspíše vydá pod skalpel ještě několikrát, dokud nebude šťastná. Kdo ví, jestli někdy bude. K tématu plastické operace je přizvána i zpěvačka Darina Rolincová, aby obhájila, proč ona tento zákrok podstoupila. Zda vás přesvědčí, to závisí na vašem úsudku.

Poslední zástupkyní ženského pohlaví je stará paní, „odkvetlý kvítek v plaveckém úboru“, která vás uzemní svou jasnozřivostí. Po té, co vyzkouší snad všechny odtučňovací prostředky - od „tukožroutské“ polívky po hubnoucí terapii nahranou na magnetofonové pásce - dojde k závěru, že nejlepší je vůbec nejíst.

V dokumentu se zkrátka najde žena v každém věku, a tak se mi chce skoro napsat klišé: budete se s nimi smát i plakat. Ženy pro měny je opravdu zdařilý dokument. Jeho tvůrkyně nestaví aktérky do žádných rolí hloupých nebo chytrých žen (bohužel se tam někdy staví dobrovolně), a tak si může každý udělat svůj názor.

Aby vás nenapadlo, že jde o komedii (k tomu v některých momentech opravdu dochází), do reality vás postaví číselné údaje: o množství peněz, utracených v ČR za kosmetické přípravky, časopisy o kráse nebo o počtu sebevražd spáchaných z pocitu neodpovídání dnešnímu ideálu krásy. Kromě toho, že budete mít obavu se po shlédnutí filmu podívat do zrcadla, donutí vás to zas o něčem popřemýšlet. Má spolusedící v kině rozhodně prohlásila: „Stejně za to mohou chlapi (!)“. Zajímalo by mě ale, co si o této ženské posedlosti krásou opačné pohlaví myslí a jestli toto všechno skutečně podstupujeme kvůli nim. Jistý ideál krásy je přítomen v každé kultuře a v každé době. Důležité si je uvědomit, např. díky takovýmto dokumentům, do jaké míry jsme jím ovlivněny a jestli kvůli zbytečnému trápení nezanedbáváme závažnější problémy, či se nepřipravujeme o zajímavější chvilky.

Veronka Kočová

Ženy pro měny
Česká republika, 2004, 77´
Režie: Erika Hníková (nar. 1976)
Scénář: Erika Hníková
Kamera: Marek Janda
Hrají: Erika hníková, Lenka Jochová, Sabrina Karasová, Dara Rolins, Tomáš Doležal, členky Anarchofeministické skupiny
Česká premiéra: 18. listopadu 2004
Distribuce: Bontonfilm, přístupný
www.zenypromeny.cz

Zajímavost: Film vznikl jako absolventský snímek na katedře dokument. tvorby FAMU. Ve filmu vystupuje i Dara Rolins - vzor mnohých českých žen V dokumentu se zkrátka najde žena v každém věku, a tak se mi chce skoro napsat klišé: budete se s nimi smát i plakat. Ženy pro měny je opravdu zdařilý dokument. Jeho tvůrkyně nestaví aktérky do žádných rolí hloupých nebo chytrých žen (bohužel se tam někdy staví dobrovolně), a tak si může každý udělat svůj názor.

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]