10-12/2007

Gospel Night 2007

Vydáno dne 25. 02. 2008 (3173 přečtení)
aneb hra o čtyřech dějstvích

Zdravím tensingáře, přátele i náhodné čtenáře! 7. prosince roku 2007 se opět uskutečnila jedna z pravidelných, v podstatě tradičních tensingových akcí – Gospel Night 2007. Nezaštítil jí nikdo jiný než Ymca Praha a sponzorstvím přispělo MŠMT a Magistrát hl. m. Prahy. Organizace a koordinování se letos ujal David Strádal z TS Želiv a přechodně TS Praha. Dovolím si poděkovat už takhle na začátku článku, protože letošní reportáž bude trochu netradiční.


I. dějství – příprava
Hlavní postavy: Herbert, Hugo, Evelína, Zdislava Upozorňujeme že výše uvedení aktéři jsou pouze fiktivními účastníky GN. Pokud vám přijdou jakkoli povědomí, je to jen zdání, které klame!

Hugo: Kam to jedeme?
Herbert: No kam asi? Pro pódium a aparaturu.
Hugo: A na co?
Herbert: Kvůli Gospel Night, která je dnes večer v 19 hodin v kostele sv. Klimenta.
Hugo: Aha… A kdo je to ta „Horstl Might“? A co bude dělat v kostele?
Herbert: Ty seš ale, Hugo! „Gospel Night“! To znamená noc gospelové hudby. Sice to nebude úplně v noci a ani ti neslibuju, že tam uslyšíš jen gospelovou hudbu, ale jedině tam zažiješ tu pravou předvánoční tensingovou atmosféru.
Hugo: Jéé, a to tam jako můžu taky, když nepatřim do žádnýho tensingu?
Herbert: Jasně, že jo! Je to akce pro veřejnost a za vstup zaplatíš jen tolik, jak moc budeš chtít podpořit tensingáře, kteří ti zpříjemní večer.
Hugo: Teda, já se tak těšim! Tak jedem, nebo to nestihnem!!
Herbert: Klid… je teprve 11 hodin…
Hugo s Herbertem naložili rozkládací pódium a zajeli také pro aparaturu.

Po třech hodinách.
Hugo: Hele, stihli jsme to, právě nám jdou otevřít kostel. A tamhle postává nějaký hlouček lidí.
Herbert: Ááá, to už jsou první tensingáři! Bezva, tak vyskoč a jdeme je poprosit, jestli by nám to nepomohli vynosit a poskládat, aby vše bylo včas připravené.

Mezitím Evelína se Zdislavou nakupují občerstvení na afterparty.

Zdislava: Ty, Evelíno, v kolik máme být v tom kostele? Musíme ho ještě vyzdobit, než začnou zvukové zkoušky.
Evelína: Času dooost. Ty jsou až od čtyř. Teď bysme se jim tam jenom pletly. Počkáme, než postaví aparaturu. Pokladní: Tak to dělá 452,30 Kč. Děkuji, hezký den, nashledanou.
Zdislava: To bychom měly. Ještě se stavíme v Ymca Paláci pozdravit „hlídače“ zavazadel a pak hurá do kostela!

V kostele.
Herbert: Ááá, pan zvukař přijel. Takže žádný odpočinek nebude, jdeme nosit jeho náčiní. :-)
Hugo: Wow! On tu bude i zvukař?
Herbert: A cos myslel?
Hugo: Já nevim… (…5 minut nic...) Berte, a co vlastně dělá ten zvukař…?
Herbert: …%@#$& ! …já ti to pak vysvětlím...

Po 2 hodinách.
Zvukové zkoušky se blíží ke konci. Drama už také doladilo, co potřebovalo, a přes to, že vše zpočátku začalo nabírat asi půlhodinový skluz, díky trpělivosti a dobré náladě tensingářů se vše nakonec stihlo a na nácvik megasborových písní zbylo také dost času.
Teď už se však blíží sedmá hodina, napětí v žilách tensingářů i příchozivších posluchačů stoupá. Všichni se těší.

II. dějství – vystoupení jednotlivých TS, drama, zamyšlení, megasbor
Hugo: Herberte, já potřebuju čůrat…!
Herbert: Ššt! Teď už ticho, právě se začíná, měl sis dojít předtím.

Letošní Gospel Night odstartovala dvě neobyčejná stvoření. Na kazatelně trůní lev a méďa. Očividně chtějí posluchačům něco sdělit. A taky, že jo.

Lev: Dobrý večer, dámy a pánové, milí tensingáři a přátelé!
Méďa: Vítáme vás na 11. ročníku Gospel Night – tedy na Vánočním koncertním setkání tensingových skupin v Praze. Letošní GN má velice zajímavé téma: „Věci nejsou takové, jakými se zdají být.“ …

Ano, asi na tom něco bude. Přece jen se příliš často nesetkávám s plyšovými moderátory. Vy ano? To si nechme na jindy, teď už pojďme sledovat nastupující Tensing Mělník.

Hugo: Co to? To už jsem tak starý, že neznám skoro polovinu lidí z TS Mělník?
Herbert: Ale ne, podívej se do programu. Letos zpívá společně s částí brněnského Tensingu. Přečti mi, co mají v repertoiru.
Hugo: Óóó, My God!
Herbert: Co prosim?
Hugo: To zpívaj! Je to ze Sestry v akci. To další už moc neznám, ale taky to určitě bude pecka. Seženeš mi všechny ty písně, co tu dnes uslyšim, prosíím?
Herbert: Dobře, tak teď už ale neruš a poslouchej.

A tak Hugo, Herbert, Evelína i Zdislava sedí ve vyhřívané kostelové lavici a napnutě poslouchají. To už Tensing Mělník + Brno dozpíval jak první píseň My God, tak druhou od slovenské skupiny Desmod – Pár dní, ve které se blýskli hned dva sólisti: Michal K. a Jolana Ž. Jako bonus jsme ještě slyšeli, že Christmas is all around z filmu Love Actually neboli Láska nebeská se sólistkou Gabkou B.

Hugo: Čum na to, Herberte! Voni pozvali i Ebena a Doležalovou!
Herbert: Ale prosim tě, nepoznáš, že to jsou jen obrázky, za kterejma stojí někdo úplně jiný? (klepe si na čelo)
Hugo: A kdo?
Herbert: To nevím, uvidíme, třeba ukážou svoji pravou tvář...

Mezitím už na scénu přišli herci z Tensingu Želiv, kteří si letos připravili dva vstupy. Drama se vyvíjelo velice zajímavě. Dva andělé se přišli podívat, jak se žije u nás na zemi. Když se chtěli ubytovat, narazili na dva ošidné a sobecké hoteliéry. Jeden z andělů jim za to jejich „pohostinství“ ještě spravil díru ve zdi. Divné. Nu což, věci totiž nemusejí vždy být takové, jaké se zdají. Počkáme si na druhou část, kde se nejspíš dozvíme pointu.

Dalším Tensingem, který přišel přispět svými dvěma kousky ze svého repertoiru, byl TS Náchod. Ani ten se nenechal zahanbit, co se bonusů týče. V jeho řadách jsme totiž mohli spatřit nové tváře, které nepatřily nikomu jinému než členům čerstvě vznikajícího TS Letohrad. Ano, je to tak! Česká tensingová scéna zaznamenala další přírůstek! Držme tomuto tensingovému nováčkovi palce a těšme se na to, že je mezi námi uvidíme stále častěji.

Herbert: Ty, Hugo, asi máš pravdu. TS Letohrad taky neznám. Ale nejsem přece ještě tak moc starej… nebo jo?! (otočí se na Huga)
Hugo: Tak zlý to zas není, řekl bych... (poplácá ho po zádech) Ale podívej, má to i svoje výhody, když tu někoho neznáš. Můžou se z nich stát tvoji noví přátelé, třeba se od nich naučíš zase něco, co ještě neznáš, a tak.
Herbert: To je taky pravda. Ha! Nejsme zas tak starý! Jestli mě sluch neklame, tak tohle je Unchain my heart, hudba mého mládí. Podívej se, prosim tě, kdo zpívá sólo.
Hugo: Řekl bych, že Lenka S. z TS Náchod.
Hugo najednou strne s otevřenými ústy.
Hugo: Vidíš ten nástroj, na který tam paří ten pán v šedé mikině a černé rukavici? Co to je?!
Herbert: Jaký pán? Aha, ty myslíš Radima Žárského… (zasměje se nad Hugovou neznalostí tensingových představitelů) To je mandolína. Máš pravdu, slušně to rozjel! (obdivně pokyvuje hlavou)

Pak zazpívali ještě píseň Hvězda a za velkého potlesku přenechali pódium domácímu Tensingu Praha. Tedy ne tak docela. Myslím, že ti, co byli na GN přítomni, si moc dobře pamatují, co znamená slovo „gospel’. To jim totiž nejdříve přišla vysvětlit Eda z TS Praha a abychom měli více zdrojů, tak přišla ještě zahraniční návštěva – Horst z NDR oděn do stejnokroje fotbalových rozhodčích. U nich prý „gospel“ pochází ze spojení „good spel“. Když je vše vysvětleno, nastupuje již předem avizovaný domácí TS Praha.

Hugo: Tyyy slone! Popelka!
Herbert: Kde? Kde? Ajó, máš recht. Tu taky neznám, ale zpívá fakt dobře, viď?
Hugo: To je úplná přehlídka televizního programu. Už tu byla Sestra v akci, Láska nebeská, teď Popelka… ještě aby přišel i Mrazík…!
Herbert: Nestraš…

Druhou píseň neznal nikdo z naší čtveřice aktérů. Nesla název Jesus, v originále jí hraje kapela Slot and Shade. Nicméně myslím, že po dnešku přestala být neznámou, protože za mikrofon se postavil sám koordinátor David S.

Druhou částí dramatu se večer překulil za polovinu. Andělé z pochybného hotelu odešli. Šli dál a dál a když se stmívalo, došli k malé nuzné chaloupce. Přišla jim otevřít velmi milá paní, hned je pozvala dál. Společně se svým mužem jim připravili chléb se solí – to nejlepší, co měli. Na noc jim přenechali své postele a sami šli přenocovat do chléva. V noci si do oné chaloupky přišla pro hospodyni smrt. Jeden z andělů to zbystřil a stihl jí zastavit a oběť vyměnit za krávu. Když ráno manželé zjistili, že jim umřela kráva – jejich jediný zdroj obživy, byli velice smutní. Anděl, který celou noc spal, se rozzlobil a nechápal, proč jeho kolega zlým hoteliérům spravil zeď a hodným lidem nechal zemřít krávu. Vše pochopil až po tom, co mu onen anděl-zachránce prozradil, že v díře hotelové zdi byl ukryt obrovský poklad a že smrt si v noci nepřišla pro krávu, ale pro hospodyni. Však už to znáte – věci vždy nejsou takové, …

Po dramatickém vstupu, který byl opravdu dramatický až do konce, atmosféru trochu uvolnil Wrongsing (TS) Trutnov se svou úžasnou interpretací písně Hovada Boží od české skupiny Jablkoň.

Evelína: Haha! Proč maj všichni ty igelitky? (směje se)
Zdislava: Tak se nesměj a chvíli poslouchej text... „Kampak všichni spěcháme, kampak všichni jdem… tam, kde svítí hvězda nad hypermarketem…“ Je to úplně do očí i uší bijící výsměch konzumnímu stylu života.

Evelína: A nejlepší bylo tohle: „Vlček, vůl i telátko, kozička a prasátko, myška, tygřík, opička, zajíček i slepička…“ To je skvělá píseň!!
Zdislava: A koukej teď! Hotová armáda Mikulášů.
Evelína: To ale asi nemaj být Mikulášové. Zpívaj něco o farářích… Asi vlastní tvorba. Zoo, Mikuláš, farář,… co asi přijde teď…?
Zdislava: No to mě podrž! Angelina Jolie a Brad Pitt!!! Asi omdlím... (upadá do předstíraných mdlob)
Evelína: Neblbni, prosim tě! Nevidíš, že je to zase jen fotka? Ale je zajímavý, že z Ebena jsi tak nešílela…

Po krátkém vstupu moderátorů přišel podruhé Vojta Berger (poprvé jako Horst z NDR :-)) z Ymca Praha, aby vysvětlil, jaké skvělé možnosti skýtá tato organizace. Většinou o nich lidé nevědí, a proto je také moc nevyužívají, což je škoda! (Info hledejte na http://www.ymca.cz )

Předposledním aktérem byl letos Tensing Želiv. Co je to za zvláštní Tensing, jsme si tu vysvětlovali už před rokem (Protein 12/2006, článek Gospel Night 06, autor: FraKro, vydáno 22.02.2007). Letos přivezl také několik nových posil. Některé byly až tak nové, že to byla jejich premiéra bez jakýchkoliv zkoušek (když nepočítám zvukovku). Slyšeli jsme od nich dva anglické songy. První s názvem Testify to love neboli „Svědčit o lásce“ od Avalonu se sólovou jistotou Gábinou S. Druhá byla o stupeň akčnější, a to nejen pro posluchače, ale i pro samotné aktéry, neboť se u ní vystřídali tři sólisté (Kristýna B., já a znovu Gabriela S.). Prozradím, že původně šlo o skladbu, kterou TS Želiv zpíval jako minichoir (např. na Ymca TS Festu v Karlovicích 2007), ale na víkendovce jsme chtěli zkusit, jak to bude znít s kapelou a celým sborem. Jestli tento pokus vyšel, musí posoudit diváci sami.

Herbert: A teď přijde TS Vrchlabí. Na to jsem docela zvědavej. Loni tu byli poprvé a v malém počtu. I tak dokázali ohromit publikum.
Hugo: Počkej, to jsou tihle, co teď nastupují? Ale pokud ještě umím počítat, tak jich je určitě víc než patnáct!
Herbert: Hmm, pěkně se rozrostli. A jak tak poslouchám, tak posunuli svou laťku zase o kousek výš. Slyšel jsem, že se vedení společně s Petrem Hofmanem letos ujali také mladí manželé Chlápkovi aneb vrchlabský pan farář Chlopin a jeho choť, známá v tensingových kruzích jako Tele či Telátko. Myslím, že s takovými tensingovými kapacitami mají na nějaký ten rok dopředu postaráno o inspiraci a nové podněty. Hugo: Mně se zdá, že ta spolupráce klape už teď perfektně. Však to slyšíš, ne? Lenka D. a její Slib mi dej od Anety Langerové.
Herbert: Souhlasím. No a tohle taky nemá chybu! Co to je? Počkej, to znám!
Hugo: Píšou tady: „Brííf“. To si budu pamatovat. To je skoro jak v té reklamě na osvěžovač. To mi taky musíš sehnat! Moc hezká píseň… A sólo by měla zpívat Michaela B. Řekni mi, prosím, o čem tam zpívají. Já totiž to... eh… neumím anglicky. (smutně)
Herbert: Škoda, že tu nejsou překlady. To mi nedošlo. To sis to asi moc neužil, co?
Hugo: To je dobrý, já moc rád poslouchám melodii. Občas to zní tak, že bych řek, že vím, o čem to je, i když tomu nerozumím. Tak o čem to je…?
Herbert: Zpívá se tam, že Bůh je pro nás důležitý jako vzduch, který dýcháme, nebo chléb, který nás živí každý den. A že jsme bez něj zoufalí a ztracení. Je to vlastně taková prosba o to, aby s námi byl neustále, a zároveň vyznání, že si to moc neuvědomujem nebo nechcem připouštět, že na Něm závisí náš život...
Hugo: Bůh jako vzduch nebo chléb? To moc nechápu, ale budu o tom přemýšlet...

A tak Hugo přemýšlel a přemýšlel. Další podněty mu přidal již zmíněný Petr Chlápek, který do adventní a tensingové nálady vnesl ducha (řekl bych, že i Ducha) svým zamyšlením na téma celé Gospel Night, které určitě v tomto článku najdete hned několikrát. Každého určitě zaujala prožitková část, kdy byla v celém kostele na chvíli tma (úmyslně), a pak Chlopin rozžehl jednu malou sirku a ta osvítila neuvěřitelně velký prostor. A takhle může skrze nás svítit i Boží láska, když Ho nenecháme stát přede dveřmi, ale umožníme Mu vejít do našich srdcí a pracovat s našimi schopnostmi.

Když se Hugo konečně trochu probral ze svého přemýšlení, viděl před sebou nastoupené skoro všechny tensingáře.

Hugo: A to se teď budou fotit?
Herbert: Ale néé, teď spojí své hlasy dohromady a zazpívají tři písně všichni společně za doprovodu kapely.
Hugo: Já si chci taky zazpívat!! Prosíím!! Můžem? (prosí jak malé dítě)
Herbert: Já nevim... Fakt chceš? Tak počkej, zajdu se zeptat dirigentky...

Za chvíli už oba stáli mezi tensingáři v megasboru. Když to viděly slečny Evelína a Zdislava, přemohly stud a šly také zpívat.

První píseň…
Herbert: Káááám, náááu iz d tááájm tu vóóóršip…!!
Hugo: Když já neumim anglicky… (zklamaně)
Evelína: Tak se hezky usmívej a otvírej pusu, nikdo to nepozná. (se strojeným úsměvem)

Druhá píseň…
Zdislava: Dróóó mi klous tu júúúú, névr lét mi góóu….!!

Třetí píseň…
Herbert: Hugo, připrav se! Teď bude česká! Pojď zpívat!
Hugo: Woooow!! Hurááá! Tak jedééém…
Dirigentka: (gestikuluje a šeptá na megasbor a kapelu) ...a teď pěkně reggae!
Hugo: HOSPODIN KRALUJE… ZVEDAJÍ ŘEKY SVŮJ HLAS!!! (na plný pecky)

Všichni kolem Huga se otáčejí, aby zjistili, kdo má tak pěkný hlas, odkud jde ten jásavý „řev“. Ale pozor – čistý řev. I u Huga se potvrdilo ono motto, že vše nemusí být takové, jak se zdá...

III. dějství – úklid
Úklid probíhal až nečekaně hladce. Ale víte, co? Tohle dějství trochu zkrátíme. Zkuste si obrátit I. dějství a posunout ho zhruba do doby mezi desátou večerní a půlnocí a nemusím tuto část scénáře rozepisovat. Jen chci vyjádřit velký dík všem TS skupinám, že svůj úkol, zanechat 3 pomocníky z každé skupiny, vzaly odpovědně a splnili na výbornou! Možná si to nedokážete představit, ale takováto pomoc dokáže dělat divy, i když se zdá na první pohled zbytečná.

IV. dějství – afterparty
Po skončení Gospel Night se někteří z tensingářů odebírají směr autobusové či vlakové nádraží a ti, co jsou z větší dálky nebo jednoduše nikam nespěchají, se přesouvají do Ymca Paláce, kde je čeká tělocvična jako stvořená pro spaní :-). Jako každoročně je přichystáno také malé občerstvení, které zajistily pražské tensingářky. Letos organizátor usoudil, že by bylo dobré využít i čas strávený společně v jedné velké tělocvičně, a tak pověřil zkušené osoby (Adama H. z Prahy, Šimona Z. z Kraslic a Eliáše M. z Trutnova), aby připravily zábavný program. Nemohl jsem se ho zúčastnit, jelikož jsme spolu s Hugem a Herbertem rozváželi po Praze vše, co jsme si dopoledne vypůjčili.

Herbert: Tak podium už je vrácené, teď už jen aparatura.
Hugo: Herberte, já pořád potřebuju.
Herbert: Co potřebuješ?
Hugo: No na malou.
Herbert: Ty sis ještě nezašel? Ach jo, tak na to, prosim tě, nezapomeň, až budem vykládat tu aparaturu.
Hugo: Hm... Kdoví, co se asi teď děje na tý „áftrpárky“…
Herbertovi zvoní mobil. Dívá se, kdo volá.
Herbert: Ha! Ty o vlku a vlci volají. „Haló..“ „...jé, na to jsem zapomněl!!! Moc se omlouvám, přivezu to hned, jak to půjde!“ Zavěsí a kroutí hlavou.

Herbert: Jak jsem na to moh zapomenout?!
Hugo: A kdo to byl? Na co zapomenout? (otočí se na Herberta tak rychle, že se s ním srazí čelem)
Herbert: Dávej pozor, člověče! …Ále... neposlal jsem do Ymca Paláce žádné reproduktory, takže si teď můžou plánovaný film pouštět leda jako němou grotesku...

Hugo s Herbertem vyložili aparaturu, Hugo už nezapomněl vykonat potřebu, a tak se oba spokojeně vrátili domů. Herbert ještě zavezl na afterparty chybějící vybavení a po shlédnutí filmu natočeného během Gospel Night šli všichni pěkně spát. A spali... a spali… a spali…. až do rána :-). Možná vás zajímá, kdože to byl ten plyšový méďa a lev, Marek Eben s Klárou Doležalovou či Brad Pitt s Angelinou Jolie. Kdože nám to letos moderoval celou GN, zkoumal, co se dělá v různých TS skupinách prostřednictvím hry „O tensingový zlaťák“, a vůbec prováděl celým večerem? Nebyli to ani Hugo, Herbert, Evelína či Zdislava, ale Gabriela Boková a Michael Opočenský. Díky!

Ještě než zakončím tento „scénář“, musím poděkovat několika „neviditelným“, ale přesto činným osobám, jimiž jsou: Tomáš Zoubek (autor papírové verze programu večera, který jistě každý z vás našel v lavici, kameraman a technik na afterparty), Hana Fliegerová (autorka loga letošní GN + výzdoba kostela), p. Strádal (převoz aparatury a pódia). Zvláštní dík také patří Haně Šormové (programový sekretář Ymca Praha), p. zvukaři Altynskému za kvalitní zvučení, VOŠ SPaT Jabok za zapůjčení pódia, Ymca Praha a TS Praha za zapůjčení aparatury, sboru ČCE na Praze 1 – Nové Město za pronájem kostela a Bohu, že nad tím vším držel svou ochrannou ruku.

Ondřej Strádal, TS Praha

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]