06/2011

Co vypovídají výsledky sčítání lidu o víře v České republice

Vydáno dne 23. 01. 2012 (1563 přečtení)
Předně je nutno říci, že nejsem sociolog a interpretace výsledků sčítání lidu, resp. jednoho ze zjišťovaných údajů – náboženské víry občanů ČR – bude postavena čistě na mé intuici a poznatcích, které jsem získal sledováním české duchovní scény v posledních více než 20 letech.


Mám za to, že je třeba zvážit relativně velký počet faktorů, který výsledky sčítání ovlivňuje. Především je nutné si uvědomit, že výsledky sčítání lidu nejsou údajem o počtu členů té které církve či náboženské společnosti. K jednotlivým subjektům se mohou přihlásit jak členové, tak pouze sympatizanti. Na druhou stranu, řádní členové mohou mít řadu důvodů, proč o sobě tento údaj při sčítání lidu neuvést.

Asi největší deformací, kterou tato otázka trpí, je skutečnost, že byla nepovinná. Celkem 45% občanů na otázku vůbec neodpovědělo, při sčítání v roce 2001 tak neučinilo jen 8,8%. Někteří zřejmě z lenosti, někteří ze zásady, že státu do osobní víry občanů nic není, někteří možná ze strachu před případným zneužitím dat. Jasným signálem pro církve však je, že víra (a to i křesťanská) se stále více stává individualistickou a potřebu společenství v církvi lidé přestávají vnímat jako nezbytnou. Případně žijí ve společenství s jinými křesťany, ale nepotřebují k tomu formální instituci církve, která je buď zklamala, či cítí rozpory vlastního přesvědčení s některými postoji či dogmaty té které církve.

Když jsem navrhoval Českému statistickému úřadu změnu v otázce zjišťující náboženskou víru občanů České republiky, sledoval jsem tím přesně opačný cíl, než se ve výsledku projevil. Předpokládal jsem, že pokud bude zavedena možnost odpovědi „věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“, může to zvýšit celkový počet věřících v ČR. Měl jsem za to, že bychom se tak mohli dostat z pozice nejateističtější země světa. V roce 2001 se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo 32% občanů. Při tomto sčítání jen 21%, z toho jen 14% hlásících se k nějaké konkrétní náboženské skupině. Nová možnost odpovědi (věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti) tak získala 7% příznivců, to je přes 700.000 lidí. Nerekrutovali se však proti mému předpokladu z lidí, kteří v minulém sčítání uvedli, že jsou bez vyznání (přihlásit se ke konkrétní skupině, když věřím jen individuálně je obtížné), ale tato možnost odpovědi se spíše stala záchrannou sítí pro ty věřící, kteří se již nedokáží ztotožnit se svou původní církví. Můj osobní odhad je, že minimálně půl miliónu lidí tvořících tuto skupinu, se v roce 2001 přihlásilo k ŘKC. Úbytek 25% u odpovědi „bez vyznání“ (z 59% v roce 2001 na 34% v roce 2011) je nutno přičíst spíše odlivu respondentů k odpovědi – nezjištěno.

Ptáme-li se po příčinách úbytku lidí ve velkých církvích, musíme mít na paměti, že za posledních 10 let jich také řada zemřela, neboť věková struktura členstva tohoto typu církví je nepříznivá, převažuje právě starší generace. Výsledky, které mě nejvíce překvapily, jsou opravdu hodny zamyšlení. Jen pár měsíců kampaně na sociální síti Facebook a pár článků v médiích a recesistní skupina rytířů Jedi (víra dle televizního seriálu Hvězdné války) získala přes 15.000 příznivců, tedy více než Náboženská společnost Svědkové Jehovovi po 100 letech existence na našem území. Samozřejmě nelze srovnávat trvalost vztahu těchto lidí k oběma skupinám. Pokles příznivců Svědků Jehovových jsem očekával, propad o 44% na 13.097 však ne.

Nelze jinak než konstatovat, že srovnání výsledků sčítání v otázce náboženské víry v letech 2001 a 2011 je opravdu dramatické. Asi nikdo neočekával takový propad u valné většiny církví. Ten činí u různých církví a náboženských společností v průměru přes 30%. Namátkou… JB o 37%, ECM o 55%, ČCE o 56%, ŘKC o 61% či Novoapoštolská církev dokonce o 78%. Naopak např. Církev bratrská si o 9% polepšila.

Na druhou stranu je třeba vyjádřit lítost nad tím že pro více než 1.800.000 lidí přestala být jejich církev natolik blízká, že by byli ochotni se k ní radostně a s hrdostí přihlásit. Každý z nich k tomu měl svůj specifický důvod. Můžeme to brát ale také jako plus. Církve respektují svobodnou vůli lidí a proto je jistá fluktuace přirozená. Nebo že jen necítí stádovitou povinnost sdělovat data o sobě státu, když to není nutné. Zvažme ale také, zda sbory dokáží vytvořit takové prostředí, které je pro členy inspirující a posilující jejich osobní duchovní život, a jež by vedlo k větší identifikaci se společenstvím církve.

V každém případě můžeme říct, že výsledky jsou jistým nastavením zrcadla a přinesly zvláště pro církve řadu otazníků, kterým je třeba se věnovat, pokud přemýšlíme o budoucnosti církví u nás. Osobně bych doporučoval církvím sestavit tým lidí, který se pokusí tato data co nejlépe analyzovat a vyvodit z nich odpovědi, které mohou přispět ke schopnosti vhledu do potřeb dnešních věřících, i lidí kolem nás.

Otázka pro nás: Jsou tato data důležitá pro YMCA?

Jaroslav Vojta Hynek, graf a data: autor textu dle czso.cz

[.. Celý článek | Autor: -jvh- .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]