01/2012

YMCA FAMILIA

Vydáno dne 04. 04. 2012 (2422 přečtení)
Představujeme kolektivního člena YMCA

V úsvitu loňského podzimu byl mezi kolektivní členy přijat jeden nový – YMCA Familia. Řadí se tak do novorozenecké řady, avšak svými aktivitami patří mezi již letité a stabilní členy.

Nevznikla totiž seskupením nových lidí, ale osamostatněním části aktivit od YMCA Živá rodina. Měl jsem to potěšení strávit hezké odpoledne s Klárou Jašovou, předsedkyní YMCA Familia, a zjistit, jak to vlastně celé bylo. Mnohá slova budou opisovat náš článek o YMCA Živá rodina z prvního čísla loňského roku, jelikož však tyto aktivity byly za jedněmi dveřmi, je to pochopitelné.

Hlavní činnost tohoto člena spočívá v práci s manžely a partnery, kteří spolu již žijí minimálně jeden rok, popřípadě mají i svoji rodinu. Program Manželská setkání vznikl na základě finského programu („Marriage Ministries“ YMCA Helsinky od roku 1973), který do ČR přineslo několik párů, někteří z nich je dosud realizují v YMCA Setkání. V roce 1997 ho začala aplikovat skupina dobrovolníků a aktivita se rozjela pod Centrem pro rodinu při Arcibiskupství pražském. Po krásná čtyři léta se zde rozvíjela a v roce 2001 byla oslovena YMCA Živá rodina, zda by aktivita mohla fungovat pod nimi. Cíle i myšlenky byly společné a nic tedy nebránilo, abychom se rozrostli o další zajímavou činnost pod naším trojúhelníkem.

Díky rozrůstajícímu se zájmu o tyto aktivity se rozrostla jak účast, tak množství akcí. Po jedenácti letech krásné spolupráce nastala doba, kdy strategicky a organizačně bylo dalším logickým krokem osamostatnění celé aktivity. Nový člen však zůstal pod stejnou střechou paláce YMCA v Praze a nadále bude jistě sdílet množství účastníků akcí se svým původním domovským sdružením.

Jak již bylo zmíněno, stěžejní práce spočívá v Manželských setkáních, jejichž dominantou je letní týdenní seminář nazývaný Kurz na rozvoj partnerských vztahů, který je určen pro všechny manžele i partnery. Těchto několik dní je dobou vyhrazenou pro oba partnery, aby se sobě věnovali, poznávali se a prohlubovali svoje porozumění problematice partnerského soužití. Program celého týdne se skládá z přednášek zkušenějších párů a následné práce v menších skupinkách, kde má již každý pár prostor pro sebe. Zároveň je na místě řada odborníků – duchovních, psychologů, terapeutů, kteří jsou účastníkům k dispozici pro osobní rozhovor či konzultaci. Pro účastníky je to příležitost vytáhnout paty z všedního stresu a shonu, udělat si čas na svůj drahý protějšek, více ho poznat a vyřešit si případné potíže. Vše vychází z myšlenky, že pevné, stabilní a vyrovnané manželství je dobrý předpoklad pro rodičovství a výchovu dětí. Je to zároveň stavebním kamenem demokratického státu a jeho role je tak velmi podstatná.

Je více než zřejmě, že mnoho rodičů a partnerů si však nemůže dovolit poslat své ratolesti na týden pryč. Od počátku se tedy počítalo, že děti různého věku budou součástí kolektivu a že bude potřeba brát je na zřetel. Jelikož na kurz jezdí přibližně 75 párů většinou mající vlastní rodinu, přijíždí s nimi i požehnaný počet dětí, na který každý rok čekají dobrovolníci. Ti mají již předem připravený bohatý program na každý den od rána až do večera. Účastnící se dospělí se tedy nemusí obávat a mohou se plně věnovat programu určenému pro ně. Dobrovolníků bývá velmi mnoho, jelikož věkové kategorie se zde pohybují od několika týdenních miminek po 17 leté dospívající, čímž se vytváří velmi rozmanitý kolektiv a dává to prostor růstu nových přátelství. Na letní kurz navazují na podzim a na jaře dvě víkendová setkání, takzvané obnovy. Nejsou to však obnovy v pojetí církevní, ale obnovy paměťové. Páry si zde připomenou, co se dozvěděli na letním semináři, rozvíjí daná témata dál a celé to zaštiťují pod jedno téma, které se nese přes celé setkání, potažmo i přes celý rok.

Další velmi rozsáhlou aktivitou jsou setkání mužů. Po celé republice, i ve spolupráci s YMCA Setkání, vzniklo několik skupin, které se scházejí pravidelně v různých lokálních centrech a dvakrát do roka na celorepublikovém setkání mužů. Nemyslete si však, že pánové si jdou oddychnout od povinností k orosené sklenici a kulečníkovému stolu. Setkání mužů, stejně jako ostatní programy, jsou vzdělávací semináře s přednáškami a besedami, pořádanými garantovanými odborníky z oboru. Rozvíjí se na nich potenciál jedince, snaží se podchytit důležitost mužského prvku jako soběstačného a silného jedince ve společnosti i partnerství. Je to další dílčí část, která poté přispívá i při manželských setkáních, jelikož vychází z myšlenky, že pokud i muž je zdravým jedincem ve společnosti, je poté i zdravým a silným článkem v partnerství a v rodině, čímž opět přispívá k rozvoji partnerského života. Myšlenka vznikla z potřeby úzkého kontaktu a řešení některých problematik, které je daleko obtížnější řešit a diskutovat v páru, pouze v kruhu mužů.

Setkání mužů jsou výhradně a výslovně otázkou mužskou. Dle informací, snad pouze jednou se účastnila setkání žena, a to pouze na půl dne jako lektorka. Během jednoho z těchto setkání se navíc koná takzvaná Iniciace, neboli rituál vstupu do zralé dospělosti, který pochází z programu amerického mnicha Richarda Rohra, který toto realizuje v Novém Mexiku a navštívil s tím i Evropu. Tímto rituálem projde na 100 mužů každý rok. A novinkou pro rok 2012 bude podzimní setkání pro mladé muže ve věku od 18 do 26 let s tradičním programem jako na všech ostatních setkáních, přizpůsobené však pro cílovou skupinu. V protilehlé obdobě pak existuje i program pouze pro ženy. Ten je prozatím však pouze jednou ročně v podobě prodlouženého víkendu.

Celý soubor akcí doplňují setkání mládeže. Ta jsou spíše druhotným produktem, jelikož vznikla nejdříve jako setkání dobrovolníků Manželských setkání, tzv. pečovatelů a poté samotných účastníků – dětí. V posledních letech přijede každý rok spolu s rodiči okolo 100 dětí, o které se stará celá padesátka dobrovolných pracovníků s mládeží. Za tu dobu již vznikl velmi dobrý kolektiv mezi dobrovolníky i řadou starších dětí, které jezdí na kurz se svými rodiči (mládež ve věku 13–17 let). Na popud jejich i rodičů tak vznikla víkendová setkání, pro dobrovolníky pak školení, příprava na Manželská setkání, duchovní akce a nepravidelné neoficiální setkání v Praze.

Záměrně jsem si nechal nakonec samotnou otázku duchovní roviny v YMCA Familia. Jako křesťanská aktivita samozřejmě i zde je zakomponováno mnoho ze spirituální úrovně. Každé setkání, seminář a ostatní akce se zabývají i transcendentní rovinou problémů. Naplňuje se tak nejenom rozvoj těla - duše - ducha, ale je to především nedílná součást vývoje jedince i partnerského vztahu jako takového. Všechny akce jsou ekumenicky otevřeny pro nevěřící i věřící všech vyznání. Proti veškerým pochybnostem je to ve výsledku velkým přínosem přednášek a besed, jelikož se projevuje rozmanitost názorů a pohledů na daná témata a diskuze se tím prohlubují.

Na závěr pár osobnějších dotazů na Kláru:

Jak a kdy ses vlastně k YMCA dostala?
V roce 97 jsem jela poprvé na setkání jako dobrovolník na hlídání dětí. Po dvou letech už jsem nehlídala děti, ale dělala takový support, protože to byl složitější rok, kvůli horšímu objektu a dalším problémům. Pak jsem byla oslovená, jestli bych dělala koordinátora těch dobrovolníků a od té doby jsem to dělala až do předloňského roku… takže nějakých 12 let. A pak už jsem si říkala, že bych přece jenom měla přestoupit na tu druhou stranu (smích, pozn. tj. zařadit se do programu pro manžele), takže jsem v roce 2010 předala práci s dobrovolníky „mladším“ a v loňském roce jsme již jeli s manželem jako řadoví účastníci programu pro manžele. A pak, na začátku roku 2011, když vznikala YMCA Familia, jsem byla oslovena, jestli bych se také aktivně zapojila. Jelikož už jsem trochu viděla do pozadí, jak to v jednotlivých programech chodí.

Co tě u toho drží?
Vždy, když jsem pracovala s dětmi a mládeží, tak to bylo proto, že mě to bavilo a že jsem viděla, že ta práce má nějaký smysl a výsledek. Nebylo to jenom o zabavení dětí, resp. mladých, ale viděla jsem, že jim to i něco dává – protože program byl skutečně pestrý a dobře připravený. Ale hlavně, dělám to proto, že věřím hlavně těmto programům, našemu posláním a věřím, že realizovat podobné akce je důležité. A baví mě to!

Je to dobrovolnická činnost a není jí málo. Jak to zvládáš? Jak to kombinuješ s rodinou a prací?
Manžela mám, dítě zatím pouze tady (ukazujíc prstem na své břicho). Skutečně věřím, že ta práce má smysl a cítím, že je vnímána jako užitečná. Dělám to hlavně proto, že to dělám ráda. Každá akce má své dobrovolníky a organizační složku. Přesto to byl teď docela těžký rok, museli jsme vytvořit některé funkce, skončili nám některé koordinátorské funkce, které bylo nutné nahradit, a ještě tak půl roku to potrvá. Svoje zaměstnání jsem ale kvůli těhotenství už omezila a trochu času ještě mám.

Všichni teď hodně investují do propagace a fundraisingu. Staráte se o to také? Každý rok si znovu ověřujeme, že skutečně nejlepší propagace jsou osobní reference. Minulý rok jsme investovali do inzerce, ale nemělo to takový účinek, jako když pár, který kurz absolvoval, řekne jinému: „Nám to opravdu pomohlo, sedlo nám to – určitě jeďte!“.

Filip Rajnoch

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]