01/2015

Zdraví a Bible

Vydáno dne 14. 04. 2015 (1065 přečtení)
Hospodin během svého stvořitelského díla, po každé dokončené kapitole, provede malou kolaudaci a prohlásí, že vše bylo dobré (Gen 1,4.10.12.18.21.25.31). Po jeho kompletním dokončení, tedy sedmý den, se může naplnit účel celého stvořitelského aktu, který Bůh oznamuje slovy: „A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své dílo.“


Slovo požehnal, dnes nám již asi málo srozumitelné, znamená právě onu možnost využít určený potenciál v plnosti, naplit účel, ke kterému byl svět vytvořen. Sedmý den Bůh také posvětil, tzn., oddělil k tomu, abychom si to mohli plně uvědomit a prožít ono požehnání, které spočívá těsném, plném kontaktu s Hospodinem, tedy oním účelem stvoření.

Jak to souvisí s tématem zdraví? Apoštol Pavel ve svém 1. listu Tesalonickým 5,23 píše: „Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“

Jak to souvisí? To můžeme vidět zcela zřetelně. Člověk je zdravý, pokud má možnost prožívat právě onen plný potenciál života, a vše co tomu brání – ať už v oblasti duchovní, duševní či tělesné, tak můžeme označit za nemoc – tedy opak zdraví. A kupodivu k témuž závěru dospěla o 2000 let později Světová zdravotnická organizace WHO, která definuje zdraví prakticky stejně, doslovně takto: „Zdraví je stav naprosté tělesné, duševní i citové pohody, v níž všechny složky jsou v rovnováze, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“

Homo Sapiens Sapiens, tedy člověk dvakrát rozumný postupuje většinou opravdu rozumně. Když si koupí pračku za „hloupých“ 10.000 korun, postupuje podle návodu, připojí ji k přívodu vody (ne oleje), vloží do ní prádlo (ne nádobí), nasype do ní prášek (ne písek) a pak může očekávat kýžený výsledek – naplnění účelu, ke kterému byla pračka zkonstruována – tedy čisté prádlo a nepoškozenou pračku, která mu díky tomuto zacházení vydrží cca 10 let. Jakýmsi podivným zkratem však u zacházení se svým tělem, které má mnohem větší hodnotu, provádí dosti často něco zcela nerozumného. Dělá přesný opak toho, co mu prospívá. Cpe se víc, než tělo potřebuje, něčím co mu neprospívá, nehýbe se, neodpočívá,… není třeba se dál rozepisovat… všichni víme… A přestože víme – jsme přeci Homo chytří na druhou, tak nejsme schopni tento svůj přístup k sobě sama změnit. Proč? Na to si odpovězme sami.

Alespoň někomu z nás může pomoci k rozhodnutí tento přístup k sobě sama změnit i další argument, který nacházíme v Bibli: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1 K 6,19.20)

Jak můžeme lehce odvodit – zdraví člověka nemá souvislost pouze s tělem. Neprospívají nám i další věci – patřící do oblasti duševní a duchovní. Schopnost pracovat se stresem, zdravé vztahy, duševní hygiena, zdravé sebehodnocení,… to vše přispívá k celkové harmonii organismu. Nenaplněné duchovní potřeby lze asi jednoduše a dostatečně vystihnout větou: „Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě Bože.“ (sv. Augustin)

V čem hledáme plnost života? Nemíjíme se cíle očekáváním něčeho, co není zakódováno v jeho prvotním účelu? Nevolíme cesty, prostředky, které k němu nevedou? Proč marnit čas orientací na náhražky podsouvané jinými lidmi, reklamou,… Zdraví je komplexní záležitost a není samozřejmostí, buďme mu nápomocni. Je to o našem přístupu, našem rozhodnutí. Proč bychom se měli nechat připravit o to, k čemu nás Bůh stvořil a Ježíš znovu zve: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v plnosti.“ (J 10,10b)

J. V. Hynek, foto: autor textu, citace: ČEP

[.. Celý článek | Autor: -jvh- .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]