02/2021

Nevíš, jak na to?
Použij sněhuláka!

Vydáno dne 29. 06. 2021 (76 přečtení)
Tématem letošního SeZamu bylo „Nahoďte motory“ aneb Role výborů v našich Ymkách. Na třech online setkáních jsme promýšleli situaci ve výborech KČ a vymýšleli nové strategie a formy jejich účinného fungování. Rychlý průzkum mezi účastníky ukázal, že nejvíce naše výbory trápí oblast „lidé“ – jak je vtáhnout, ukázat jim, že práce ve výboru může být občas náročná, ale také, že jim mnohé přinese.

Tématu jak zaujmout a nadchnout lidi pro svou věc jsme se proto věnovali zejména na posledním setkání, kdy nás tématem provedl Pavel Slepička, předseda YMCA Olomouc.

Představil jej na jednoduchém schématu sněhuláka, jehož základní princip je použitelný v jakékoli oblasti lidského působení. My jsme si jej následně aplikovali na náš příklad výborů.

Představme si tedy sněhuláka: nejmenší koule, hlava, to jsou znalosti, mozek, myšlení, smysly. Tělo, to jsou dovednosti. Nestačí věci jen vědět, ale je potřeba je dělat. Dovednosti jsou významnější než znalosti, jsou nutné pro praxi. Klíčové pro dovednosti je srdce - co cítíme srdcem, děláme dobře. Dále máme v těle žaludek, náš kompas ne/správnosti (všichni známe, když nám něco leží v žaludku). Ruce, ty představují zručnost, která přichází s praxí. Zkušenosti se poznají, když jsme zruční. Ruce, to je také týmová práce. Základ sněhuláka, největší kouli, představují postoje. Když máme kladný postoj, dovednosti a znalosti se mnohem lépe usazují. Postoj ovlivňuje, jaký bude výsledek, náš výkon. Vliv na postoje má to, co je nám vrozeno – geny a také to, co děláme automaticky – reflexy (např. první dojem). Země, na které sněhulák stojí, s čím se téměř nedá hýbat, je kultura, tradice, dobový kontext. V něm žijeme a je nám dán (kolektivní nevědomí).

Nyní si představme, že si šel sněhulák zaplavat. Co vidíme? Tělo, nohy, země, to vše je pod vodou. Nad hladinou zůstávají viditelné jen znalosti, dovednosti (tzn., že můžeme ovlivňovat to, co ostatní vidí – tj. naše profesionalita, PR). Větší část lidských postojů můžeme ale jen tušit (to, co je vrozené, nevíme – jen se můžeme domýšlet a můžeme se také mýlit - lidé klamou tělem). Nad vodou je vědomí – to, co můžeme řídit, ovlivňovat. Pod vodou pak nevědomí – to, co máme zautomatizováno, neuvědomujeme si to, není to vidět, ale je určující, větší a obsáhlejší než to, co vidíme. Do automatického režimu se dostává všechno, co se opakuje, dělá se pravidelně, v čem nabýváme dovednost. Také naše postoje jsou automatické.

Když pochopíme princip sněhuláka, můžeme se zamýšlet nad tím, jak dát do pohybu (něčí) hlavu: jak zaujmout, jak inspirovat, jak zažehnout srdce, aby hořelo pro naši věc. Nejdůležitější je zde inspirace, ta probouzí vnitřní touhu něco dělat. Menší roli hraje motivace (odměny, tresty). Co ovlivnit nemůžeme, jsou instinkty: něčemu ne/věříme. Abychom získali někoho pro naši věc, musí být jasné, artikulované a transparentní naše poslání (proč děláme to, co děláme). Pokud sami nevíme, proč něco děláme, těžko můžeme inspirovat ostatní k tomu, aby nás následovali. Strategie, jak jedince poté přitáhnout pro naši věc, mohou pak být různé (můžeme cílit na smysly – krásné YMCA tričko jako dárek; na žaludek – při jednání se dobře najíš; na srdce – přijď k nám a budeš někam patřit). Jakmile je jasný náš postoj, naše poslání, teprve můžeme nabízet dál.

Z našeho počínání musí být také patrné, že se jedná o něco, co má delší časový horizont, o něco, s jasnou perspektivou do budoucna (vždyť YMCA je u nás už 100 let!). Dále je pro lidi významné to, zda žijeme a jednáme podle svých hodnot, zda je máme psané. Abychom vtáhli nové lidi, musí se zamilovat do našeho řešení dilemat - musí je chytit za srdce.

To důležité v rozhodování člověka, zda se přidat nebo nepřidat k nám, se tedy děje na úrovni nevědomí. Pokud svobodně žijeme tím, co nabízíme a o co usilujeme, pak jsme autentičtí a pro ostatní následováníhodní!

Až poté, co je známo a sdíleno naše poslání a naše hodnoty, můžeme poskytovat účinná řešení související s „hlavou“ – ukázat, že jsme profesionální, poskytujeme dostatek informací, ukazovat, že to, co děláme, máme promyšleno do detailů a známe alternativy. Naše cíle musí být jasné, hmatatelné a ověřitelné.

Na základě přednášky Pavla Slepičky sepsala Alžběta Čechráková

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]