02/2022

Darovat důvěru vedoucím
a dopřát dětem vyrůst

Vydáno dne 27. 05. 2022 (99 přečtení)
V čem je přínosné poslat děti na letní tábor? Co se tu můžou naučit pro svůj život? A co tato zkušenost přinese rodičům? Odpovídá Kristýna Farkašová, lektorka a psychoterapeutka, ale také máma dvou pravidelných účastníků letního ymkařského tábora na Soběšíně.


V čem je pro děti přínosné jet na tábor? Co se tu můžou naučit pro svůj život?
Co dítko, to jinačí kousek člověka. Jedno se učí odjet od rodičů a zvládnout sebe obstarat více samostatně. Usnout, aniž by jej rodiče pohladili. Potěšit se z došlé pohlednice i umět nadepsat svou adresu. Myslet na ty své doma, třeba i stýsknout a přece zažít něco nového, zábavného i dobrodružného. Sáhnout si na svou sílu a do života vědět, že jsem to dokázal/a a navíc to bylo fajn. Příští rok jedu zase!

Pro druhé dítko je třeba výzvou navázat kontakt s novými dětmi, neví kudy na to, není si jisté, najde-li kamarády/ kamarádky. Nebo třeba dohledává, jak sebe prosadit tak akorát. Když zkouším vyjít dětem vstříc až moc, hmm nemůžu pak dosáhnout na to, co jsem sám/sama chtěl/a. Když se vymezím příliš zprudka, příliš urputně chci druhé vést, možná se ostatní stáhnou. Hledám svůj vlastní význam, zažívám jaké je rozhodovat, určovat pravidla, naplnit svůj záměr a zároveň se učím spolupracovat, naslouchat, brát ohled i těšit se z toho, co se povedlo druhým. Někdy dítě vyrůstá doma samo nebo se sourozencem, se kterým nemá příliš blízko. Zažít přijetí ve vrstevnické partě, užít veselo, s druhými si porozumět, sytí naši potřebu mezi lidi patřit.

Další dítko možná neví, co s časem, který není tolik pevně zorganizován. Jen tak odpočívat? Uvolnit se, být jen tak rozverný/á? Když mi nikdo neříká, co mám dělat? Když mě nezabaví mobil nebo počítačové hry? Jak, že se hraje ta hra s míčem? Že bych zkusil pinec? Jít se jen tak brouzdat v potoce? Zkusit vytvořit něco z hlíny, slepit svůj první model, zpívat z plna hrdla písničky, i když doma naši nezpívaj, zažít oheň i přespávání venku? Pro některé děti je nové, pokud jim nikdo neříká, co je správně a co je špatně. Když třeba tvoří a celý ten proces se děje jen tak, pro zábavu a pro přítomnou chvíli. Děti, které jsou doma příliš vedené nebo naopak nechané napospas technologiím, mohou zažít, že být skutečně přítomný tomu, co dělám a přitom sdílet s druhými něco, co nás spolu baví, je opravdová radost.

A co rodiče, může jim to něco přinést, když pošlou své děti na tábor?
Většina rodičů zažila, že není jen tak, pustit dítko prvně z ruky. Třeba poprvé do školky. Poprvé přespat ke kamarádovi/kamarádce. Poprvé na tábor. Někdy převažuje zkraje neklid nad odpočinkem. Dítě nemá mobil. Říkali, že budou sdílet fotky, díval/a jsem se tam za poslední den třikrát, žádná nová fotka nepřibyla. Osvojují si nové dovednosti – vyplnit štos lejster, dovybavit dítko vším, co je na tábor třeba. Ujistit se před odjezdem, že dítko nemá vši. A poslat první pohlednici, i když tábor ještě nezačal. Rodič ji píše a dítko ještě spí doma. Když dobré nebe dá a tábor se vydaří, domů se navrací vesměs špinavý a šťastný tvor, který jakoby povyrostl. Nebo snad opravdu povyrostl/a?

Saháme si jako rodiče na odcházení dětí z domova, a tak zvolna nabýváme jistotu, že je jednou můžeme pustit i daleko více ze svého zorného pole a ony se mohou mít dobře, žít spokojeně.

Učíme se darovat důvěru vedoucím, že naše ratolesti doprovodí při malých smutcích nebo rozmrzelostech, popřejí jim dobrou noc i dobrou chuť, čas od času je pošlou spáchat nějakou tu hygienu a také s nimi prožijí spoustu legrace a dobrých chvil.

Svým dětem pak dopřáváme povyrůst – zažít svou sílu, poznávat nové obzory a mít kamarády ještě jinačí než ve třídě nebo v sousedství. Kamarády, se kterými je pojí noční bojovka, společné spaní na chatce nebo ve stanu, velký slejváky i vedra, dobré jídlo po velké výpravě, radost z vodních hrátek. Zážitky kamarádství, které můžou vydržet i kus života a někdy třeba i celý. A když se zaběháme a dítko jede na tábor opakovaně – pak získáváme týden volna, kdy můžeme odpočnout a víme, že o naše děti je dobře postaráno.

Kristýna Farkašová, lektorka a psychoterapeutka, foto: archiv autorky textu a YMCA

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]