03/2015

Rozhovor s novým předsedou YMCA v ČR Janem T. Blažkem

Vydáno dne 19. 10. 2015 (1026 přečtení)
Valné shromáždění YMCA v ČR zvolilo na svém jednání dne 19. září 2015 předsedou Jana T. Blažka. Jak vidí současnou a budoucí Ymku?


Honza pochází z Olomouce, absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze. Je farářem Českobratrské církve evangelické, působil v Českých Budějovicích, a v Jindřichově Hradci. Od roku 2001 je vojenským kaplanem AČR. Působil na Velitelství sil územní obrany v Táboře, na 15. ženijní záchranné brigádě v Bechyni, od roku 2013 je kaplanem Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha Střešovice. Je válečný veterán, s vojáky absolvoval 3 zahraniční mise: Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Kosovo.

S YMCA se poprvé setkal v letech 1992–1994 na Manželských setkáních v Olomouci, resp. v Ostravě a Kroměříži, absolvoval YMCA Manželská setkání ve Finsku. Později byl zakládajícím členem YMCA Jindřichův Hradec. Je ženatý má 4 děti.

Někteří členové Ymky tě znají z různých akcí nebo jednání ústředního výboru. Co bys o sobě řekl i těm ostatním, aby si tě dokázali trošku představit? Čím žiješ, co tě baví?
Tak předně mám i druhé křestní jméno. Myslím, že obě mě docela vystihují. Vedle Jan – Bůh je milostivý, mám i druhé – Tomáš. A jako biblický apoštol Tomáš i já si rád věci prověřím, osahám, až pak uvěřím. Snad jsem pak schopen také pokleknout a uznat…

Po dědečkovi – Tomáši Coufalovi – jsem založením pedagog. Mým velkým vzorem je J. A. Komenský. Zajímá mě všechno, co rozvíjí člověka, zejména historie, teologie, pedagogika, psychologie, politika, z umění hlavně hudba. V mládí to byla třeba matematika, stavebnictví i zemědělství, ale k tomu jsem se v životě moc nedostal. Baví mě pracovat s lidmi, zpívat s kytarou, snažím se sportovat – plavání, volejbal. Rád sleduji i další sporty.

Jak vnímáš Ymku? Co pro tebe znamená?
YMCA mě zaujala svou ambicí rozvíjet duši, ducha i tělo člověka. Když člověk pochopí, že je dobré se rozvíjet ve všech těchto oblastech, tak má pocit úžasné harmonie. Přivádět lidi, zvláště mladé, k takové harmonii, to je to, co jsem vždy v Ymce vnímal a o to se snažil.

V Ymce nejsi žádný nováček, to je pro funkci předsedy asi samozřejmé. V čem myslíš, že to může být výhodou a v čem naopak nevýhodou?
Jsem v Ymce něco přes 20 let, ale nepřipadám si v ní dlouho. Mrzí mě, že jsem o Ymce nevěděl v dětství a mládí. Až v posledních letech se seznamuji s její úžasnou historií, s jejími programy a cíli. Zdá se mi, že jsem dřív v Ymce pracoval tak nějak intuitivně, aniž bych tušil, či znal její směřování. O to víc nyní prožívám radost z propojení praxe s tradicemi. Ale musím přiznat, znám současnou Ymku jen velmi okrajově, budu se muset teprve seznámit s jednotlivými kolektivními členy a jejich činností. Tuším, že je tu spousta věcí, o kterých vůbec nevím a které neznám. Těším se na nové poznávání.

V čem vidíš největší potenciál YMCA?
Jednoznačně v lidech. Ta spousta dobrovolníků, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas, své umění, své schopnosti, síly a často i své prostředky pro dobré věci, to je krásný potenciál.

Vidíš i nějaké slabiny?
Myslím, že moc neumíme pracovat na PR. Vzhledem k tradicím YMCA by se o naší práci mělo na veřejnosti více vědět. Je to trochu otřepané, ale slabiny tuším v komunikaci.

Co bys chtěl ve své práci předsedy akcentovat? Které body považuješ za důležité, aby se na nich v nejbližším období pracovalo?
Jak už jsem řekl, dostat YMCA do povědomí veřejnosti, o to bych se chtěl snažit na prvním místě. Také je třeba pracovat na tom, aby ústředí YMCA bylo reprezentativním centrem celé YMCA a lépe zabezpečovalo podporu pro jednotlivé KČ. Asi bude třeba ústředí personálně i finančně posílit. To souvisí s tím, že je třeba mít připravené mladé ymkaře“, kteří by vnesli do života naší organizace nový vítr. Rád pracuji v teamu, s přemýšlivými, radostnými, systémovými ne užvaněnými lidmi, schopnými sebereflexe. Nemám rád demagogy, podlézavce a donašeče.

Také si myslím, že je třeba vytvářet životaschopné ideály, vize a projekty, a oceňovat všechny kdo je mají a dovedou je uvádět do života.

Kdybys mohl, co bys od zítřka v Ymce změnil?
Kdyby to šlo, tak bych zrušil tu hospodu dole v Paláci YMCA v Praze, zřídil tam velké YMCA centrum, kde by se chodilo na kafe, juice a mléko, také cvičit, diskutovat, přenášet důležitá témata, byla by tam nejrůznější poradenská centra… samozřejmě by se chodilo do Ymky plavat, hrát basket, či volejbal. Také by tam byla ubytovna pro uprchlíky a další spousta užitečných věcí. Jenže nemám kouzelný prsten. A také vím, že žít je třeba na zemi a ne létat v oblacích.

Co si myslíš, že můžeš do YMCA přinést – vnést ty osobně?
Na to jsem sám zvědav. Mám určité vize, plány a představy, ale hned při prvním nápadu jsem narazil. Takže uvidíme. Potřebuji se více seznámit s chodem YMCA, těším se na spolupráci s novým generálním sekretářem a ostatními statutáry, jakož i dalšími lidmi v YMCA.

Povedlo se ti něco v YMCA Jindřichův Hradec?
Myslím, že v Jindřichově Hradci se nám podařilo vytvořit team lidí, kteří jsou nasazeni pracovat pro YMCA a dělají krásnou práci. Skvěle zpívá pěvecký sbor YMCA – JAKOUBEK, pracujeme s dětmi i mládeží, staráme se o táborovou základnu Vlčice, na LT se vystřídá na 200 dětí. Na náš již tradiční YMCA ples nám skoro nestačí sál pro 250 lidí…
Ano, povedlo se mi předat vedení YMCA Jindřichův Hradec do rukou skvělých lidí.
Soli Deo Gloria. (P. S.: Jo, a taky dělám skvělou tlačenku.)

Za rozhovor děkuje

Jaroslav V. Hynek, foto: Iva Šípková a YMCA JH

[.. Celý článek | Autor: -jvh- .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]